|
|
Synantropizace holuba hřivnáče (Columba palumbus) a straky obecné (Pica pica)
Tesařík, Jáchym ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Straka obecná a holub hřivnáč jsou v současnosti typickými synantropními ptačími druhy. Prostudováním dostupných zdrojů jsem zjistil, že během svého procesu stěhování z přírody do měst prodělali několik více či méně zásadních změn, které jim usnadnily přechod z rurálního do urbánního prostředí. Vzhledem ke své přizpůsobivosti nemají s kolonizací městského prostředí problém a zvládají zde obsadit stále pestřejší škálu hnízdních biotopů. Díky synantropizaci dokázali rozšířit svůj areál a zejména zvýšit svou celkovou početnost. Pravděpodobně největší hrozbou pro urbánní populace obou druhů je hnízdní predace, kvůli které dochází lokálně k poklesům populačních trendů a ke snížení hnízdní úspěšnosti. Kvůli predačnímu tlaku a díky přizpůsobivosti hřivnáče i straky si myslím, že můžeme do budoucna očekávat nejen nárůst početnosti a populační hustoty v městských populacích obou druhů, ale také obsazování nových a pestřejších hnízdních habitatů ve stále větší blízkosti lidských obydlí.
|
|
|
Populační biologie a ekologie Phyteuma orbiculare L.
Fialová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rybka, Vlastimil (oponent)
Populační biologie a ekologie druhu Phyteuma orbiculare L. Tereza Fialová Abstrakt Diplomová práce se zabývá druhem Phyteuma orbiculare L. (zvonečník hlavatý) z čeledi Campanulaceae. Studovaný druh je podle vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb. řazen mezi silně ohrožené druhy naší květeny, přičemž dvě z jeho rozlišovaných subspecií (montanum, flexuosum) jsou řazeny, podle Červeného seznamu, (Procházka 2001) mezi kriticky ohrožené druhy. Výstupem diplomové práce jsou síťové mapy rozšíření všech zjištěných lokalit druhu v období do roku 1949, 1950 - 1989, 1990 - 1999 a 2000 - 2010. Podklady pro síťové mapy byly čerpány z herbářových sbírek, literatury, botanických databází, ze správ CHKO a informací získaných od botanických znalců i z vlastní terénní zkušenosti. Jedním z hlavních cílů diplomové práce je porovnat lokality, na kterých druh roste dnes s lokalitami, na kterých se vyskytoval v minulosti. Na 21 současných a 19 minulých lokalitách druhu v České republice bylo studováno chemické složení půd, druhové složení a velikost populace. Současné lokality jsou druhově bohatší a zároveň živinami chudší. Počet kvetoucích jedinců v populacích P. orbiculare má tendenci fluktuovat v jednotlivých letech. Mnoho lokalit druhu z krajiny nenávratně zmizelo díky nesprávnému a nešetrnému způsobu obhospodařování, konkurenci...
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Srovnání reprodukčních parametrů středoevropských populací kriticky ohroženého druhu motýla - okáče skalního (Chazara briseis)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Okáč skalní (Chazara briseis) je motýl z čeledi babočkovitých (Nymphalidae), obývající převážně krátkostébelné suché stepi. Ve střední Evropě je kriticky ohrožený. V současnosti je proto předmětem mnoha ochranářských aktivit, a to včetně reintrodukcí. Při takových translokacích jedinců je důležité, aby původní a zdrojová populace byly sobě ve všech ohledech co nejpříbuznější. V této práci proto byli chováni jedinci dvou forem tohoto druhu, Ch. briseis pannonica (rakouská populace) a Ch. briseis bataia (česká populace), a byly zaznamenávány jejich reprodukční charakteristiky a sledovány rozdíly mezi těmito dvěma formami. Během dvou sezón se podařilo úspěšně rozmnožit 5 rakouských a 8 českých samic. Rakouská a česká populace se mezi sebou lišily hlavně v načasování líhnutí dospělců a začátku kladení samic - rakouští jedinci jsou fenologicky posunutí o týden až 14 dní dříve. Jednotlivé populace stejného druhu se mezi sebou mohou lišit také přítomností wolbachie (Wolbachia pipientis). Tato bakterie může ovlivňovat poměr pohlaví v populaci a také reprodukční chování jedinců. U české populace existovalo podezření na její přítomnost. Část české populace v chovu proto byla léčena antibiotiky, a reprodukční parametry byly následně porovnávány mezi léčenou (n = 8) a neléčenou (n = 7) částí populace. Dospělci...
|
|
|
Telemetrie hmyzu se zaměřením na tesaříka obrovského (\kur{Cerambyx cerdo})
PĚNKA, Tomáš
V této bakalářské práci jsem zkoumal disperzní chování tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) (Coleoptera: Carambycidae). Jedná se o ohroženého saproxylického brouka vázaného především na staré stromy. S využitím moderní metody aktivní telemetrie jsem určil pravděpodobnost pohybu a disperzní kapacitu jedinců C. cerdo během 14 dní ve dvou lokalitách na Slovensku. Rovnež jsem stanovil rozdíly uražených vzdáleností mezi samci a samicemi. Dále jsem představil další možné telemetrické metody, které se často používají pro sledování dalších druhů různého hmyzu.
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Populační biologie a ekologie Phyteuma orbiculare L.
Fialová, Tereza ; Rybka, Vlastimil (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Populační biologie a ekologie druhu Phyteuma orbiculare L. Tereza Fialová Abstrakt Diplomová práce se zabývá druhem Phyteuma orbiculare L. (zvonečník hlavatý) z čeledi Campanulaceae. Studovaný druh je podle vyhlášky MŽP ČR 395/1992 Sb. řazen mezi silně ohrožené druhy naší květeny, přičemž dvě z jeho rozlišovaných subspecií (montanum, flexuosum) jsou řazeny, podle Červeného seznamu, (Procházka 2001) mezi kriticky ohrožené druhy. Výstupem diplomové práce jsou síťové mapy rozšíření všech zjištěných lokalit druhu v období do roku 1949, 1950 - 1989, 1990 - 1999 a 2000 - 2010. Podklady pro síťové mapy byly čerpány z herbářových sbírek, literatury, botanických databází, ze správ CHKO a informací získaných od botanických znalců i z vlastní terénní zkušenosti. Jedním z hlavních cílů diplomové práce je porovnat lokality, na kterých druh roste dnes s lokalitami, na kterých se vyskytoval v minulosti. Na 21 současných a 19 minulých lokalitách druhu v České republice bylo studováno chemické složení půd, druhové složení a velikost populace. Současné lokality jsou druhově bohatší a zároveň živinami chudší. Počet kvetoucích jedinců v populacích P. orbiculare má tendenci fluktuovat v jednotlivých letech. Mnoho lokalit druhu z krajiny nenávratně zmizelo díky nesprávnému a nešetrnému způsobu obhospodařování, konkurenci...
|
host ::
RSS.